Menu

Weber: Možnosti zateplovacích systémů

Pro řešení obvodových plášťů nízkoenergetických budov

"Doba kamenná neskončila proto, že došly kameny, ale protože vznikly bronzové nástroje, které lidem více vyhovovaly."

Jeroen van der Veer

Navrhování nízkoenergetických staveb

Nízkoenergetický dům je běžná stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15–50 kWh/m2 za rok. Nízké spotřeby energie se dosahuje kvalitním návrhem a kvalitním provedením stavby bez tepelných mostů. Izolační schopnosti objektu jsou dimenzovány podle doporučených hodnot podle ČSN 73 06 40 Tepelná ochrana budov, např. doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro pasivní budovu, vnější stěnu Upas, 20 = 0,18 až 0,12 [W/(m2. K)].
Chyby při realizaci nízkoenergetických domů vznikají již v rámci přípravy špatným výběrem parcely nebo špatnou orientací domu. Je jen velmi málo investorů, kteří již samotný stavební pozemek vybírají s ohledem na možnost umístění nízkoenergetického nebo pasivního domu. Jde především o zastínění pozemku a možnost orientace domu na jižní stranu. Ideální pozemek by měl umožňovat nestíněné umístění domu a otočení hlavní fasády s největší prosklenou plochou od jihovýchodu přes jih po jihozápad. Optimální tvar domu je kvádr, delší stranou otočený k jihu. K severu jsou pak orientovány pomocné prostory jako chodba, schodiště, hygienické zázemí, technická místnost, vše s malými nároky na přirozené osvětlení. Některé projekty obsahují nedostatečné řešení detailů tepelných mostů s nedostatečně přesným tepelným výpočtem bez provedení optimalizace a neznalostí nových materiálů a technologii.
V neposlední řadě jsou to také chyby vzniklé při provádění stavby, především chybné provedení detailů, které nejsou dostatečně přesně zpracovány již v projektové dokumentaci. Ale i naopak, použití jiných materiálů s jinými vlastnostmi než jsou v projektové dokumentaci může vést k neodstranitelným chybám.
I rekonstrukcí stávajícího objektu je možné dosáhnout nízkoenergetického standardu. Lze provést výměnu výplní otvorů za kvalitnější, s možností úpravy jejich velikosti a umístění, případně upravit dispozici stavby, aby obytné místnosti a jejich hlavní okna směřovala na jih. Následně provést zateplení vnějších stěn a soklu účinným tepelně izolačním systémem, provést tepelnou izolaci konstrukcí pod úrovní terénu a doplnit tepelnou izolaci do konstrukce střechy a podlahy.

Výběr vhodného vnějšího tepelně izolačního kompozitního systému z pohledu použitého izolantu

Vnější tepelně izolační kompozitní systém je ucelená sestava složek skládající se z lepicí hmoty, tepelného izolantu, kotevních prvků, základní vrstvy vyztužené skleněnou síťovinou a omítky s podkladním nátěrem, která je certifikovaná jako celek a nelze jednotlivé komponenty zaměňovat. Divize Weber přináší na trh vnější tepelně izolační kompozitní systémy s Národním certifikátem i s Evropským technickým schválením a jako člen Cechu pro zateplování budov některé i s Certifikátem kvalitativní třídy A podle TP CZB 05-2007.
Všudypřítomný technický pokrok se poměrně dynamicky projevuje i v oblasti zateplovacích systémů, tenkovrstvých omítek, lepicích a stěrkových hmot, ale i ve vývoji tepelných izolantů používaných ve vnějších tepelně izolačních kompozitních systémech. Nejvíce diskutované součásti kontaktního zateplovacího systému jsou tepelný izolant zateplovacího systému a omítka.
V současné době je na trhu poměrně velká škála izolantů používaných v zateplovacích systémech. Největší pozornost je třeba věnovat návrhu tloušťky izolantu, tak aby splňoval nejen požadavky na tepelnou ochranu budov, ale i požadavky na kondenzaci vodní páry v souvrství v souladu ČSN 73 0540. Ve fázi návrhu je nutné počítat taktéž s požadavky na požární bezpečnost staveb podle norem požární bezpečnosti staveb např. ČSN 73 0810, ČSN 73 08 02.
Nejznámějším typem izolantu pro vnější tepelně izolační kompozitní systémy jsou izolační desky z pěnového polystyrenu s označením EPS 70 F. Číslovka 70 udává pevnost izolantu v tlaku kolmo k rovině desky v kPa při 10% deformaci. Nejpoužívanější variantou pro běžné stavby je bílý polystyrén, který vyniká především dobrými tepelně izolačními schopnostmi, nízkou objemovou hmotností a velmi jednoduchým zpracováním. Jedná se zároveň o nejlevnější izolant používaný v zateplovacích systémech. Jeho nevýhodou je nízká požární odolnost, která určitým způsobem omezuje jeho použití na některých objektech.
Ani u tohoto izolantu se vývoj nezastavil a dnes se hlavně na zateplených fasádách nízkoenergetických staveb čím dál více prosazuje tzv. šedý polystyrén, který má vylepšené tepelně izolační vlastnosti a to až o 20% (λD = 0,032 W/mK) proti bílé variantě. Obě varianty jsou běžnou součástí zateplovacích systémů weber therm, např. weber therm klasik nebo weber therm elastik.

Další modifikací šedého fasádního polystyrénu je varianta Clima, která se vyznačuje vysokou paropropustností. Faktor difúzního odporu izolačních desek z šedého fasádního polystyrenu Clima µ=10. Tyto izolační desky jsou součástí systému weber therm clima.
Druhou nejvíce používanou skupinou izolantů pro vnější tepelně izolační kompozitní systémy jsou vláknité minerální izolace na bázi kamenné vlny. Výhodami těchto izolací jsou pevnostní charakteristiky, velmi vysoká paropropustnost a požární odolnost. Součinitel tepelné vodivosti λD u vláknitých minerálních izolací v ETICS se pohybuje od 0,036 W/mK do 0,041 W/mK. Pro zateplení nízkoenergetických budov se používají především nové typy desek z minerální vlny s pevností kolmo k rovině desky TR 10 kPa se součinitelem tepelné vodivosti λD = 0,036 W/mK.
Naproti tomu desky (lamely) s kolmou orientací vláken mají o něco horší tepelně izolační vlastnosti a dodávají se v menším formátu 1000 x 333 mm nebo 1000 x 200 mm. Výhodou je vysoká pevnost v tahu kolmo k rovině desky využitelná v zateplovacích systémech s těžkými povrchovými úpravami, škrábanou minerální omítkou weber.top nebo obkladovými pásky v systému weber therm keramik. Plošná hmotnost povrchové úpravy nesmí překročit 20 kg/m2. Nevýhodou těchto izolantů je horší zpracovatelnost proti EPS a také vyšší cena. Tyto izolanty se používají téměř vždy tam, kde je požárně bezpečnostním řešením požadován zateplovací systém s třídou reakce na oheň A2.
Z výše popsaných typů izolantů vznikl v nedávné době kombinovaný izolant, který spojuje výhody zpracovatelnosti a tepelně izolační účinnosti expandovaného pěnového polystyrénu (λD = 0,032 – 0,033 W/mK) a požární odolnosti minerální vlny. Jde o dvouvrstvý izolant, jehož jádro tvoří šedý pěnový polystyrén a líc desky minerální vlna s podélnou orientací vláken v tloušťce 30 mm. Tyto desky jsou dodávány ve formátu 1000 x 500 mm. Jsou desky pro použití do plochy, na nároží a do napraží otvorů, popř. k založení systému. Tím se vytvoří kompaktní obálka s povrchem z minerální vlny se zvýšenou požární odolností. Tento typ izolantu je součástí systému weber therm twinner.
Posledním významným typem izolantu pro zateplovací systémy je izolant na bázi fenolické pěny, který posunul tepelněizolační parametry izolací pro fasádu o velký kus dopředu. Díky nízkému součiniteli λD = 0,021 W/mK je velmi vhodný pro použití v zateplovacích systémech nízkoenergetických budov. Tato izolační deska má o 45 % lepší tepelně izolační vlastnosti než klasický bílý fasádní polystyrén. Velkou výhodou při návrhu nízkoenergetických staveb je možnost maximálního snížení tloušťky obvodového pláště a tím zvýšení podlahové plochy uvnitř objektu. Fenolická izolační deska je součásti vnějšího tepelně izolačního kompozitního systému weber.therm plus ultra.

Povrchová úprava

Jako povrchová úprava zateplovacích systémů nízkoenergetických staveb se tak jako u běžných staveb používá tenkovrstvá omítka. Dnes však díky novým trendům jsou kladeny i nové požadavky na povrchové úpravy zateplovacích systémů. Již nestačí běžná, tenkovrstvá omítka se zrnitou nebo rýhovanou strukturou.  Architekti a projektanti se snaží ztvárnit fasády staveb pomocí kombinací různých povrchových úprav. Projektanty je velmi často žádaná kombinace běžné tenkovrstvé omítky s obkladem keramickým páskem. Toto řešení přináší certifikovaný zateplovací systém weber therm keramik, kde je jako povrchová úprava použitý cihelný nebo keramický obkladový pásek.  Plošná hmotnost povrchové úpravy pro weber therm keramik je omezena na 25 kg/m2 a pro weber therm keramik mineral 20 kg/m2. V některých případech projektanti volí těžký keramický obklad na zateplovací systém o tloušťce větší než 20 cm a takové řešení není nejvhodnější. Z tohoto pohledu je aplikace nových designových omítek pokrokem na poli finální úpravy zateplovacích systémů. Získáme nejen atraktivnější vzhled, ale nemusíme se potýkat s problémy, které nám přináší tradiční materiál.

Autor: Ing.Tomáš Pošta

www.weber-terranova.cz
www.weber-panel.cz

Zveřejněno: 12.04.2014